Vítejte na stránkách táty domškoláka!

Dovolená, angličtina a jiné radosti :-)

Dnes mi začala dlouho očekávaná dovolená. Měli jsme jet do Rakouska na hory. A hádejte co? Nikam jsme nejeli, protože jsou zavřené hranice kvůli Corona viru. Nu což, jak by řekl Ivánek z Mrazíka 🙂

Nevadí. Dovču potřebuji a nechám si ji, aspoň mohu trochu tvořit. Horší je to pro syna, ten se obrovsky těšil na kopce. Asi chápete.

Už ani nevím, jestli jsem to psal, ale náš syn miluje Minecraft a youtubering. Takže pořád točí videa, streamuje a užívá si virtuální prostor s kamarády a fanoušky, co mu námi stanovené limity dovolí. No a protože počet jeho fanoušků pořád roste, rozhodl se, že si nechá udělat úvodní a ukončovací znělku (intro a outro) od „profíka“. Svůj názor jsme mu k tomu řekli, ale byl tak natěšený, že do toho se svými financemi šel.

Profíkem se ukázal být jiný kluk, nadšenec, jako ten náš, jen o trochu starší 🙂 Jenže nemluví česky…. Přišla drobná konfrontace.

„Tati, přelož mi to prosím…“

Nastal čas vyzkoušet, co se Dany v angličtině naučil. Rozumějte, jeho chuť se učit jazyky není zrovna veliká, ale čas tomu v rámci svého vzdělávání věnuje. Jenže jeho chuť skutečně v tom jazyce komunikovat je velmi blízká nule. Narazili jsme na to, že se nejspíš buď stydí nebo má pocit, že neumí dát dohromady to, co chce říct. Prostě se kousl a nechce mluvit či vůbec angličtinu aktivně používat.

Aby toho nebylo málo, nedávno naši blízcí přátelé, původem z Anglie, Danymu navrhli, že se může dopisovat s jejich neteří, která je přibližně ve stejném věku. No a Dany přikývl…

Takže získal dva hned dva učitelé konverzace v angličtině 🙂 No a jak to v reálu vypadá?

Na to, že pracuje především s interktivními zdroji, jako je Duolingo nebo Umíme to, tak má neuvěřitelnou slovní zásobu a dává dobře i gramatiku. To co chybí je jen praxe. Pamatuju si, že jsem to měl úplně stejné. Učil jsem se anglicky léta, ale neuměl jsem mluvit. Přiznávám, že jsem se naučil tento krásný jazyk až v práci, kde jsem skočil do vody a ještě k tomu po hlavě… Dnes mluvím plynule a denně a je možné, že právě tohle Danyho odrazuje mluvit, protože mě v některých situacích vnímá, absurdně, jako konkurenci. Nemáte s tím třeba také zkušenost? Mě to přišlo zajímavé.

Nicméně, začali jsme psát. Napřed nesměle a pomalu. Ze začátku jsem to opravdu překládal sám, ale záměrně jsem nepřekládal úplně přesně, takže jsem jej to nechal znova číst a chápat význam. Teď už jej nechávám věci překládat samotného a pokud něco neví, pomůžu. Dnes jsem zaregistroval, že si s tím klukem psal sám. Sice jen jednoduché věci, ale už s jistotou a hlavně chápal, na co odpovídá a bez slovníku. Toto je taky zajímavé. Z nějakého důvodu vyhledává slovíčka ve slovníku opravdu nerad, takže jsem ho viděl použít translator jen dvakrát.

No a teď perlička. Dali jsme si soutěž ve slovíčkách a hádejte co? Prohrál jsem 😀 Moje English je totiž business a v běžné mezilidské, řekněme soukromé komunikaci, pokulhává.

Je to sranda, to vám povím :-))

Jazyk totiž není jako matika nebo přírodopis. Ve finále vyžaduje interakci a tam už přicházeji do hry pocity, emoce atd. a není to tak jednoduché. Nicméně, když se najde platforma a správná motivace, jde všechno 🙂