Vítejte na stránkách táty domškoláka!

Co dál?

Po prvních prázdninách přišla nutnost rozhodnout se o dalším postupu. Už vlastně ani nevím, jak to přesně bylo, každopádně moje žena přišla opět s návrhem 😀

Abych vás trochu zasvětil do naší situace. Já pracuji v korporátu už mnoho let a řekl bych, že nemám úplně jednoduché zaměstnání z pohledu časové náročnosti. Jinými slovy, pracuji hodně 🙂 Naštěstí mám úžasného zaměstnavatele, který mi umožňuje pracovat často z domu, tak mám možnost trávit čas se svoji rodinou i při mé práci. Tenhle benefit je k nezaplacení! Moje žena pracuje především s lidmi, jako terapeut a při své práci je daleko více flexibilní – řídí si svůj čas sama.

Takže přišla s návrhem, že bychom si Danyho v domácím vzdělávání ponechali. Jako že na furt, dokud to jde! 🙂

Tohle už úplně jednoduché rozhodování nebylo…

Co to pro mě, z pohledu chlapa vlastně znamenalo?

1. Náš syn se bude vymykat. (rodina, přátelé, děti atd.)
2. Moje žena se bude věnovat synovi, takže můžeme zapomenout na nějaký zásadní, druhý příjem.
3. Naučí se Dany to, co dle školního systému má umět?
4. Co sociální kontakt? Dokážeme mu nahradit to, co školní docházka přináší?
5. Jak pak naváže střední školou? Zvaládne se adaptovat?

Už víte, jak jsme se rozhodli, nicméně jednoduché to opravdu není a chápu, že obzvlášť chlapi s tímhle mohou mít často problém.

V dalších příspěvcích se s vámi podělím o odpovědi na mnou uvedené otazky.