Co dál?
Po prvních prázdninách přišla nutnost rozhodnout se o dalším postupu. Už vlastně ani nevím, jak to přesně bylo, každopádně moje žena přišla opět s návrhem 😀
Abych vás trochu zasvětil do naší situace. Já pracuji v korporátu už mnoho let a řekl bych, že nemám úplně jednoduché zaměstnání z pohledu časové náročnosti. Jinými slovy, pracuji hodně 🙂 Naštěstí mám úžasného zaměstnavatele, který mi umožňuje pracovat často z domu, tak mám možnost trávit čas se svoji rodinou i při mé práci. Tenhle benefit je k nezaplacení! Moje žena pracuje především s lidmi, jako terapeut a při své práci je daleko více flexibilní – řídí si svůj čas sama.
Takže přišla s návrhem, že bychom si Danyho v domácím vzdělávání ponechali. Jako že na furt, dokud to jde! 🙂
Tohle už úplně jednoduché rozhodování nebylo…
Co to pro mě, z pohledu chlapa vlastně znamenalo?
- Náš syn se bude vymykat. (rodina, přátelé, děti atd.)
- Moje žena se bude věnovat synovi, takže můžeme zapomenout na nějaký zásadní, druhý příjem.
- Naučí se Dany to, co dle školního systému má umět?
- Co sociální kontakt? Dokážeme mu nahradit to, co školní docházka přináší?
- Jak pak naváže střední školou? Zvaládne se adaptovat?
Už víte, jak jsme se rozhodli, nicméně jednoduché to opravdu není a chápu, že obzvlášť chlapi s tímhle mohou mít často problém.
V dalších příspěvcích se s vámi podělím o odpovědi na mnou uvedené otazky.
Napsat komentář